Probiotika: Kdy je nejvhodnější čas je užívat – ráno nebo večer?

„Jestli brát probiotika ráno nebo večer?“ Taková na první pohled banální otázka se v posledních letech vynořuje čím dál častěji – a má to své důvody. O probiotikách se totiž v poslední době mluví skoro všude: v lékárně vám je doporučí při braní antibiotik, v reklamách slibují větší energii, lepší trávení i hezčí pleť. Možná vás překvapí, kolik lidí si vlastně nikdy není jistých, kdy přesně je spolknout, aby měly co největší účinek. Někteří se přiklánějí k ranním hodinám, jiní naopak na noc. Vyplatí se poslouchat rady z internetu nebo lépe dát na vlastní zkušenost? Jak se vůbec střevní bakterie chovají v našem těle během dne a proč na tom tolik záleží? Všechny odpovědi najdete dál v článku.

Co jsou probiotika a proč řešit jejich načasování?

Začněme pěkně od píky: co si pod pojmem probiotika vlastně představit? Sedí to na bakterie, které nám pomáhají s trávením. Zní to zvláštně – většina lidí si totiž bakterie spojuje s nemocemi, jenže tyhle malé potvůrky v nás už žijí od narození a jsou tím opravdovým motorem, co udržuje naše střeva v chodu. Vědci odhadují, že v těle nosíme kolem 1,5 kilogramu těchto bakterií – to je víc, než kolik průměrně váží lidský mozek! Střevní mikrobiom (bakteriální ekosystém ve střevech) dokáže ovlivnit mnohem víc než jen to, jestli nás bolí břicho. Třeba náladu, imunitu nebo i kvalitu spánku.

V poslední dekádě se díky výzkumům ukázalo, že složení mikrobiomu není nikdy stejné – mění se podle toho, co jíme, v jakém jsme stresu nebo jak často sportujeme. Právě proto někteří lidé sahají po probiotikách v podobě doplňků. No a když už si koupíte pilulku plnou „hodných bakterií“, logicky chcete, aby jich co nejvíc přežilo cestu přes žaludek až do střev. Tam se totiž děje všechno podstatné – i drobný rozdíl v načasování může znamenat rozdíl v jejich přežití.

Složení žaludečních šťáv se během dne mění hlavně podle toho, kolik a kdy jíme. Nalačno je žaludek kyselejší, ale pokud jste zrovna dojedli, kyselost trochu klesá. Probiotické bakterie jsou na kyselost háklivé. Kyselé prostředí je může „zabít“ dřív, než stihnou dojet do střeva. Proto se kolem načasování strhla taková debata: brát je ráno nalačno, nebo večer po večeři? Odpověď není jen o hodině na ciferníku, ale hlavně o tom, co nejvíc vyhovuje vašemu trávení i životnímu rytmu.

Ráno nebo večer? Fakta, která byste neměli ignorovat

Farmaceuti i lékaři se k otázce „kdy brát probiotika“ opakovaně vyjadřují. Zajímavé je, že odpověď se v čase měnila. Dřív se všeobecně doporučovalo je brát ráno nalačno – údajně proto, aby se nové bakterie mohly co nejlépe zakořenit dřív, než se do žaludku dostane jídlo a další látky, které by je mohly poškodit. Jenže tu je háček. Pokud je váš žaludek opravdu prázdný, kyselost je na maximu. Některé studie z Harvardské univerzity, které probíhaly už mezi lety 2016 a 2018, uvádějí, že právě extrémně kyselé prostředí může většinu probiotik doslova „spálit“. Výjimkou jsou speciálně potažené kapsle nebo kmeny bakterií odolných vůči kyselinám.

Jiný přístup razí skupina gastroenterologů v Německu, kteří doporučují užít probiotika buď těsně před jídlem, nebo ještě lépe spolu s jídlem – a to hlavně s něčím tučnějším nebo s trochou vlákniny. Jídlo totiž zředí žaludeční kyselinu a vytvoří lepší ochrannou „deku“, díky které víc bakterií přežije cestu. To samé doporučují i některé české laboratoře, které sledují, jak vypadá mikrobiom u lidí v různých částech dne. Ráno nalačno se doporučuje pouze v případě, pokud výrobce výslovně uvádí, že jeho produkt je na to stavěný.

Večer mají svoje benefity: pokud člověk už má po jídle a před spaním, trávení se zpomaluje a střevní mikrobiom dostává víc času na to, aby nově příchozí bakterie „přijal“. Zároveň noční režim těla umožňuje větší koncentraci růstu a opravy tkání, což může pomoci střevní bariéře stát se silnější. Australští gastroenterologové dokonce v roce 2021 zaznamenali, že při užívání probiotik večer se zlepšila tolerance laktózy u testovaných osob během 8 týdnů z 50 % až na 75 %.

Sečteno podtrženo? Na to, kdy probiotika polknete, má vliv typ preparátu, složení vašeho jídelníčku, zdravotní stav a rytmus vašeho dne. Stále platí nejspíš jedno – pravidelnost je král.

Čas užíváníVýhodaNevýhoda
Ráno nalačnoŽádná konkurence v podobě jídla; prázdný žaludek může vstřebání urychlitSilně kyselé prostředí, větší úmrtnost bakterií (není-li kapsle odolná)
Během jídlaJídlo chrání bakterie před kyselinami, více z nich přežije až do střevaSnižuje se vstřebatelnost některých léků při užívání současně
Večer před spanímPomalé trávení během spánku prodlužuje kontakt bakterií se střevemMůže se zaměnit s dalšími prášky nebo vitamíny a zapomenout
Tipy, jak z probiotik vytěžit maximum

Tipy, jak z probiotik vytěžit maximum

Není to jen otázka hodiny – na účinnost probiotik má vliv i spousta dalších drobností. Prvním bodem je rozhodně výběr samotného produktu. Některé kapsle mají speciální obal, který je rozpustný až ve střevech a bakterie chrání během průchodu žaludkem – tady se klidně můžete držet doporučení výrobce, protože střevu dorazí většina toho, co jste polkli. Jestli si nejste jistí, nebo sáhnete po obyčejných probiotikách bez ochranného povlaku, dejte jim větší šanci – ideálně s malým soustem a dostatkem vody.

Načasování není jediná složka úspěchu. Důležitou roli hraje i typ bakteriálních kmenů. Ne všechny probiotické kultury si poradí stejně dobře – třeba Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium longum patří mezi „držáky“, co přežijí leccos, jiné jsou přecitlivělé a hodí se spíš do fermentovaných potravin. Pokud probiotika berete kvůli léčbě antibiotiky, je důležité udržet mezi nimi a antibiotikem aspoň dvouhodinové rozmezí – antibiotika totiž likvidují bakterie bez ohledu na typ, včetně těch prospěšných.

Tím se dostáváme k prebiotikům – to jsou vlákniny a cukry, které v našich střevech fungují jako palivo pro „hodné“ bakterie. Přidat je můžete pomocí banánů, cibule, česneku, nebo třeba kořene čekanky. Výrazné zlepšení účinnosti probiotik nastává, pokud je kombinujete právě s takovými „krmivy“, protože jim pomáháte rychleji přežít a zabydlet se.

A ještě jedna rada: s probiotiky to není sprint, ale spíš maraton. Jasně, jeden den užití vám nic nezkazí, ale ani nezmění mikrobiom. Výsledky jsou vidět většinou nejdříve po třech až čtyřech týdnech pravidelného užívání. Pokud si potřebujete nastavit rutinu, zkuste si doplněk dát ke konkrétnímu dennímu rituálu – třeba ke snídani, k večeři, nebo k prvnímu hrnečku čaje před spaním. Takhle zapomenete fakt těžko.

  • Pokud užíváte léky, vždy se poraďte se svým lékařem ohledně načasování probiotik.
  • Některé druhy (například Saccharomyces boulardii) na kyselost žaludku tolik nereagují a můžete je užívat prakticky kdykoliv.
  • Při kombinování se stravou dbejte na vlákninu i zdravé tuky – prodlouží přežití bakterií.
  • Dlouhodobé užívání je účinnější než nárazové „kúry“ při zdravotních potížích.
  • Pro děti se zaměřte na výrobky určené přímo pro dětské zažívání.

Jak poznat výsledky a chyby při užívání probiotik

Poznali jste, kdy se vám střevní bakterie skutečně množí a prospívají? Ne všichni mají okamžité viditelné efekty. Nejčastější změny jsou lepší zažívání – méně nadýmání, plynatosti, hladší stolice nebo i lepší nálada. Někteří lidé uvádějí menší chuť na sladké, což souvisí s tím, že zdravější mikrobiom zasílá jiné signály do mozku a lépe pracuje s krevním cukrem. Zajímavostí je, že v roce 2022 testoval tým Výzkumného centra Biocev z ČR vliv probiotik na léčbu syndromu dráždivého tračníku a zaznamenali pokles příznaků u dobrovolníků až o 60 % po třech měsících užívání – většina z nich přitom probiotika brala večer.

Chyby se dělají hlavně v nedostatku trpělivosti nebo špatně zvoleném typu preparátu. Pokud během několika týdnů nevidíte změnu, zkuste jinou značku, nebo se poraďte s odborníkem. Určitě není ideální „najet“ na co nejvyšší dávkování bez doporučení, protože mikrobiom je křehký ekosystém a změny je třeba dělat v klidu. Vyvarujte se také užívání během horečky nebo střevních infekcí, kdy je lepší se nejdřív zaměřit na léčbu a probiotika přidat až při rekonvalescenci.

Nejčastější mýtus? Že čím víc kmenů, tím lepší účinek. Vyšší číslo běžně neznamená kvalitnější produkt – vždy záleží na konkrétním složení a odolnosti kmenů. Pozor také na uskladnění: většina probiotik vyžaduje nižší teplotu, a to i po otevření. Pokud polykáte tablety z léta vystavené vitríny v lékárně, jejich účinnost je poloviční. Některé kvalitní produkty dnes snesou i pokojovou teplotu, sledujte ale vždy instrukce výrobce.

Berte v potaz, že každý má mikrobiom unikátní – co funguje vašemu kamarádovi, nemusí nutně vyhovovat vám. Proto sledujte své tělo, zkoušejte, co vám skutečně pomáhá, a nebojte se probrat své zkušenosti s lékařem nebo nutričním specialistou. Jednoznačná odpověď na to, kdy je brát – ráno nebo večer – tak nikdy nebude úplně univerzální, ale pokud budete respektovat základní pravidla, z probiotik dostanete to nejlepší.

Chcete jednoduché shrnutí? Pokud vám výrobce nesdělí jinak, zkuste probiotika vždy s menším jídlem nebo k večeři, a sledujte na sobě drobné změny. Tělo si rychle řekne, jestli jdete správným směrem. V každém případě platí, že pokud se cítíte lépe, žádný „špatný“ čas neexistuje. Důležitá je pravidelnost, špetka trpělivosti, chytrý výběr a trocha zdravého selského rozumu.

Milan Kovařík

Milan Kovařík

Jsem odborník na drogerii se specializací na dermokosmetiku a péči o tělo. Věnuji se výzkumu a recenzování produktů pro osobní péči. Mám vášeň pro sdílení svých znalostí a tipů týkajících se depilace, manikúry, pedikúry, a péče o pleť skrze články a blogy.

zobrazit všechny příspěvky

Napsat komentář