Když ráno vzbudím děti, obvykle je čeká zdravá snídaně a na stole připravené vitamíny. V posledních letech k nim však přibylo něco, o čem jsme dřív ani nemluvili – probiotika. Jenže jak je správně užívat a především čím je vlastně zapíjet, aby to mělo skutečně smysl? Pokud vás taky napadlo – je lepší je polykat s vodou, mlékem nebo třeba džusem? Svět trávení totiž není žádná nuda. A drobný detail, jako čím probiotika spláchneme, dokáže ovlivnit, jestli ve vašem břiše začnou dělat to, co mají.
Když slyším „probiotika“, vybaví se mi hlavně reklamy na jogurty z televize a odborné debaty mezi rodiči na dětském hřišti. Ale podívejme se za ten marketing: probiotika jsou živé mikroorganismy, které mají umět ozdravit naši střevní mikroflóru. Víc konkrétně, jde nejčastěji o bakterie rodu Lactobacillus a Bifidobacterium, které prospívají hlavně našemu tlustému střevu. Podle průzkumu European Food Safety Authority až 50 % populace střední Evropy užívá probiotika během roku alespoň jednou, hlavně kvůli antibiotikům nebo potížím s trávením.
Kdykoli vezmete do ruky balení probiotik, napadlo vás někdy, co vlastně udělá rozdíl ve výběru nápoje? Je překvapivé, jak moc záleží na pH, teplotě i obsahu cukrů nebo mléka v té sklence, kterou polknete piluli nebo lžičku prášku. Živé bakterie jsou strašně citlivé stvoření. Cesta jícnu, žaludkem a střevy je hotový survival výlet a jejich šance na přežití do velké míry závisí na tom, jestli jim cestou pomáháme nebo házíme klacky pod nohy.
Některé kapsle mají ochranný obal, tzv. enterosolventní vazbu, která přežije žaludeční kyselinu. Ale hodně doplňků ji nemá – a právě proto je klíčové, co zvolíte k zapití. Silně kyselé limonády, horký čaj, nebo alkohol oslabují bakterie dřív, než dorazí tam, kde mají pomáhat. Testy laboratoří SYNLAB prokázaly, že při užití s obyčejnou vodou přežije až 80 % množství laktobacilů. Jakmile dáte sklenku džusu či slazeného nápoje, přeživší bakterie klesnou o 30-50 %. Zajímavé, že?
Někdo se ptá, jestli není lepší probiotika rovnou popíjet s kefírem, mlékem nebo jogurtem. Tohle dává smysl hlavně proto, že mléčné produkty přirozeně obsahují ochranné bílkoviny a tuky. Ty vytvářejí jakýsi štít, díky kterému se bakterie déle udrží naživu. V jedné studii vědců z Masarykovy univerzity bylo dokonce potvrzeno, že kdo užívá probiotika s plnotučným mlékem, má výrazně vyšší počet živých bakterií ve stolici – až o třetinu víc než při užívání s vodou. Ale pozor: pokud máte intoleranci na laktózu, nebo vyrážíte hned po polknutí do práce a mléčné výrobky vám nedělají dobře, voda bude jistější volba.
Sám jsem si to zkusil – testoval jsem doma, čím zapíjet probiotika, abych si zbytečně nekazil účinek. Skládám jednoduché tipy, co opravdu funguje a co by člověk dělat neměl. Nejčastější otázka zaznívá pořád dokola: je lepší použít vodu, mléko nebo něco jiného?
Některé rady tvrdí, že je dobré probiotika užívat nalačno – ale pokud vás po nich pálí žáha, klidně si je dejte po jídle. Důležité je hlavně pravidelnost a správná teplota zapíjení. U některých doplňků (většina kapslí s laktoferinem) výrobce přímo doporučuje užít s vodou, ne s mlékem. Řiďte se tedy pokyny na obalu.
Mimochodem, v Japonsku je běžné užívání probiotik spolu s malou porcí rýže nebo mléčného puddingu pro snížení kyselosti v žaludku. Ta redukuje okamžité úmrtí bakterii po kontaktu s kyselinou chlorovodíkovou. V Česku zatím lidé více věří staré škole: zapít čistou vodou nebo mlékem a hotovo.
Nápoj | Účinnost přežití probiotik (%) | Vhodnost |
---|---|---|
Voda pokojová teplota | 75-85 | Vysoká |
Mléko (studené) | 85-93 | Vynikající |
Džus (kyselý, neslazený) | 45-70 | Střední |
Džus (slazený, sycený) | 20-55 | Nevhodné |
Čaj/káva (horké) | 20-30 | Nevhodné |
Kombucha/kefír | 65-80 | Dobré, obsahují už prospěšné živé kultury |
Jak tedy sestavit zlaté pravidlo? Nejlépe funguje obyčejná vlažná voda nebo studené mléko. Vyhněte se horkým, kyselým, nebo silně sladkým nápojům. Někteří lékaři radí střídat způsoby zapíjení, ať se mikrobiom neadaptuje na jediný typ prostředí.
Profesor Karel Vácha z Masarykovy univerzity jednou v rozhovoru pro MF Dnes shrnul:
"Příjem probiotik by nikdy neměl být provázen horkými nebo velmi kyselými tekutinami, jinak mikrobiologický efekt značně klesá. Nejlépe funguje zapíjení neperlivou vodou vlažné teploty."
Téhle části se dost často nevěnuje pozornost, protože lidé čekají zázrak po prvních dnech užívání. Jenže mikrobiom umí být potvora – někdy potřebujete až měsíc pravidelného braní, než začnete poznávat rozdíl.
Doma jsem s dětmi vypozoroval, že většina dětských probiotik je formulována tak, aby přežila i méně šetrné zacházení; „medvídkové“ tablety i prášky na rozpuštění ve vodě. Jestli ale užíváte dospělácké kapsle, držte se pravidla voda nebo mléko, nikdy limonáda nebo čaj. Pokud na obalu najdete pojem „enterosolventní kapsle“, nemusíte řešit tolik, co pijete – bakterie mají svůj pancíř. Přesto je vhodnější voda, pro maximální jistotu.
Možná vás někdy napadlo, že nápoj dokáže ovlivnit i výsledky některých typů testů stolice nebo vyšetření trávení. Ano, pokud dlouhodobě zapíjíte probiotika nevhodným způsobem, procenta živých bakterií v diagnostických vzorcích rapidně klesají. Laboratoře SYNLAB uvádí, že správné užívání a zapíjení může zvýšit účinnost až o 60 %. To už je pádný důvod změnit ranní rutinu.
Jedna kuriozita na závěr: existuje mýtus, že pokud polknete probiotikum suché bez zapití, bude silnější. Naopak – bez vody hrozí podráždění sliznice a bakterie téměř nemají šanci přežít první minuty v žaludku. Takže i když spěcháte nebo nemáte po ruce pití, počkejte. Sklenici vody dneska najdete skoro všude.
Milan Kovařík
Jsem odborník na drogerii se specializací na dermokosmetiku a péči o tělo. Věnuji se výzkumu a recenzování produktů pro osobní péči. Mám vášeň pro sdílení svých znalostí a tipů týkajících se depilace, manikúry, pedikúry, a péče o pleť skrze články a blogy.
zobrazit všechny příspěvkyNapsat komentář